RANDE V LONDÝNĚ

Výlet do Londýna jsme si přítelem nadělili k našemu pětiletému výročí, které jsme měli v prosinci. Řekli jsme si, že zahlcovat se dárky, je naprosto zbytečné a raději čas prožijeme společně v hezkém městě a nad dobrým jídlem. Samozřejmě se jako první nabízela města jako Paříž nebo Řím, ale ani jedno z měst není tak zatraceně atraktivní v zimě jako právě Londýn. A tak jsem koupila letenky, přítel zaplatil hotel a začali jsme se pomalu ale jistě těšit na naše malé dobrodružství.

Čas uběhl dost rychle a najednou to tu bylo, den odjezdu na náš společný výlet. Jenže jsme nic nestíhali. Klidné balení se proměnilo v hektické a kdyby nás někdo sledoval, jistě by si myslel, že v bytě hrajeme na babu 😀 Letadlo jsme nakonec stihli a ještě jsme naprosto nečekaně měli rezervu. Cesta z Prahy do Londýna byla klidná a překvapivě dost rychlá. Přijeli jsme okolo jedenácté večer. Celí rozespalí jsme se doplahočili do hotelu a po chvíli padli za vlast.

Hned včasně ráno nás probudil budík. Nazuli jsme pohodlné boty, teple se oblékli a zamířili na brunch do vyhlášeného podniku The Breakfast Club. Jakmile jsem naší snídani sdílela na insta stories (@withlovekata), napsala mi desítka lidí se zájmem ,,kde to k čertu jste?! Ty lívance vypadají božsky!” Abych pravdu řekla, božské opravdu byly, takže pokud náhodou zabloudíte do Londýna, nezapomeňte si dát lívance se slaninou a javorovým sirupem.

Pak už nás čekala hodně dlouhá procházka, kterou jsem nazvala honem za známými místy. Stihli jsme totiž projít moje milované trhy na Spitafields a Brick Lane, přešli jsme Tower Bridge, viděli Big Ben i London Eye, navštívili Oxford Street a pak si dali tu nejlepší večeři u Jamieho Olivera v italské pobočce v Angel (odkud se bohužel nepodělím s fotkami, protože tam bylo tak příšerné světlo, že z fotek není vlastně téměř nic vidět).

Další den jsme měli plán také jasný, chtěli jsme jet do Notting Hillu, přejít slavný přechod na Abbey road, zajet na místo, kde se hraje Wimbledon… Jenže nám to překazilo počasí. V půlce naší vycházky začaly obrovské slejváky a co čert nechtěl, špatné počasí nás zahnalo do obchodů, kterým jsme se chtěli vyhnout velkým obloukem. Přesto jsme si ale neděli užili a spoustu toho zažili. A taky se docela nasmáli.

A ani pondělí jako den odjezdu jsme se neflákali. Zvládli jsme snídani, projít se po centru a potom pohodlně vlakem na letiště, kde se naše čekání bohužel protáhlo o několik hodin. Letadlo totiž kvůli mrazu nabralo zpoždění, a tak jsme se do Česka vrátili až k jedné ráno. Od té doby vlastně marodím, ale nezlobím se na své tělo, řeklo si zkrátka o pauzu. A já se mu po více než šedesáti kilometrech chůze (přítel každý den hlásil, kolik jsme ušli podle Apple watch :D) vlastně vůbec nedivím.

Já jen doufám, že až také vyrazíte do Londýna, zastihne vás lepší počasí a užijete si to tam podobně jako my.

With love Káťa

Share:

2 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *