VÍKENDOVÝ ÚTĚK DO ŘÍMA

Už dávno nejsme malé holky, které mají pocit, že když někam letí, musí to být dlouho naplánovaná dovolená, kterou plánujeme přinejmenším rok dopředu. Mluvím o víkendových, krátkých a intenzivních pobytech mimo Českou republiku. Letadlo beru jako normální dopravní prostředek a ještě než vzlétne, spokojeně klimbám u svého nejoblíbenějšího místa „F“, s hlavou opřenou o okno, abych se mohla o půl hodiny později probudit nad mraky a o další hodinu později přistávat na letišti v Římě! Poprvé jsem ve městě, které je proslulé krásnou architekturou, pizzou nebo malými uličkami plnými malebných kavárniček, kde si můžeme dát víno při západu slunce.

Dnes vám chci napsat o tom, jak je moc důležité si najít v plných diářích místo na objevování Evropy, protože za takový víkend, kdy poznáte kus světa, na který jen tak nezapomenete, utratíte jako za víkend v Praze, ale s obrovskou přidanou hodnotou.

My jsme si vybraly pro SISTERS TRIP  Řím už před rokem a půl a nyní přišel den D. Ubytovaly jsme se v krásném bytě, který jsme si pronajaly nedaleko Vatikánu a začaly objevovat město.

Proč Řím? Od každého trochu. Já jsem do Říma jela poznat tu nádhernou, římskou architekturu, která mě již od malička fascinuje. Ségra jela ochutnat nejlepší špagety a obě jsme jely vypnout naše hlavy plné pracovních záležitostí a užít si samy sebe.

Na to, abych tady popsala Řím krok po kroku, je lepší Google nebo třeba průvodce Lonely Planet. Já jsem se rozhodla s vámi nasdílet (a popsat) fotky, které jsou níže i s padesáti odstíny modré oblohy, která se za ty dny změnila několikrát.



(prý jsme přijely ještě ve správný čas – nezačala sezona. Nechtěla bych tam být v sezoně!)

(Vatican, náměstí, Vatikánská muzea a výhled od Sixtinské kaple)

Tisíce turistů a jedna moc milá průvodkyně, která nám řekla o historii tolik, kolik jsem se snad ani na škole nenaučila. Poprvé jsme tak šly s vysílačkami, v průvodu s dalšími turisty. Když jsme ale viděly, jak je těžké dostat se do Vatikánských muzeí, Sixtinské kaple a baziliky, gratulovaly jsme si, že se nás ujala tahle milá průvodkyně.

Tip pro cestovatele: kupte si lístek „skip the line“, ty tři hodiny se dají místo fronty využít daleko lépe a cenu stlačíte u pouličních prodavačů určitě o 10 euro). 
(Andělský hrad)

Jeden z nejkrásnějších hradů, co jsem viděla na mě zapůsobil již ve filmu Andělé a démoni, který mám tak ráda. Naživo má sílu a tolik andělů pohromadě jsem nikdy neviděla!

(Španělské schody)

Uličkou s luxusními obchody, okolo kterých jsem opravdu jen radši procházela, a naprostá spokojenost s počasím i s výhledem na nádherný Řím.  
(Fontana di Trevi)

Ta nejkrásnější fontána, kterou jsem v Římě potkala a ještě se k ní vrátím, protože hned u ní jsem objevila nejlepší zmrzlinu v Římě!

(Plaza Venezia)

Nejlépe investovaných 7 euro, kdy jsme šly až na vrchol, abychom viděly Řím skoro z ptačí perspektivy. Bez fronty jsme tak viděly všechno v celé své kráse.

(Ostia, moře Římanů)

Nemohly jsme vynechat výlet k moři (metrem za euro padesát), které obě tak moc milujeme. Sundaly jsme boty a každá jsme si chvíli dělaly, co nás nejvíc baví. Já jsem se procházela nohama v písku a moři, ségra udělala několik přemetů a za chvíli jsme si uživaly zasloužené Prosecco na pláži.

Tady musím znova a znova vzdát hold ségře, která hned druhý den po našem výletu k moři uběhla půlmaraton (jen tak) a ikdyž pršelo tak moc, že jsme obě postupně běžely jen ve vodě, ona dala 21 km s přehledem, jako by to bylo maximálně mojich deset, které jsem uběhla já. #MYRUNNINGHERO!

Nejlepší zmrzlina, kterou jsme objevily u Fontany di Trevi, čistě přírodní a kokos opravdu chutnal jako kokos, dala bych si teď. Můžeme, prosím letět zpět?
Restaurace, bistro Bonci s vyhlášenou pizzou, která zaslouženě po maratonu přišla k chuti.
Ecru, veganská restaurace u Andělského hradu, kde mi chutnalo snad nejvíce v Římě. Rozhodně doporučuji!

Řím se pro mě nyní zařadil na přední místo mezi Evropskými destinacemi a nebyla jsem tam rozhodně naposled.
Histori na mě dýchala na každém kroku, pizza voněla na každém rohu a krásný kostel na konci každé druhé ulice.
Ušly jsme celkem asi 70 km, ze kterých bych nechtěla přijít ani o kilometr.

Děkujeme, Říme a děkuju ségra :*

Travel with love, Karol

 

 

Share:

2 Comments

  1. Saab
    Duben 7, 2017 / 4:35 pm

    Líbí se mi hlavně ty fotky v druhé části článku. A ta vaše ségrou je boží!

  2. Duben 8, 2017 / 10:50 am

    Tyhle spontánní výlety jsou beztak nejlepší! Žádný dlouhý přemýšlení. Jedeš? Jedem. To jsou pak best akcičky! A Řím je krásný, takový relax bych si taky nechal líbit 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *