CO JSEM NESTIHLA DO TŘICÍTKY

Rok 2017 je pro mě v mnohém specifický. Vstoupila jsem do skupiny žen, kterým je třicet, takže jedna polovina říká, že je to nejlepší věk (k těm se ráda přidávám) a druhá skupina říká, že bych měla už mít děti a přítele, žít v baráku na vesnici. K těm se nepřikláním. Ne snad proto, že bych to nechtěla, ale proto, že si říkám, že na tohle všechno mám čas a že až to bude, tak to bude. Ono někdy nejde o to kdy, ale že se to stane, když jsme na to připraveni.

Tento rok je pro mě tedy hodně specifický a to i seznamem 19 věcí, které jsem nestila do třicítky a jsou pro mě absolutně nové. Třeba vy pár věcí z mého seznamu odškrtnete už před pomyslnou hranicií třech desetiletí (nebo taky nikdy neodškrtnete, bod 19 😀). Vezmu to postupně – prostě tak, jak se mi to podařilo vylámat z mojí paměti.

 

  1. Byla jsem na Skialpech – po deseti nebo možná více letech jsem lyžovala a rovnou s výstupem do 1509 metrů nad mořem s partou nadšenců i kokosů na sněhu. 
  2. Byla jsem v Dubaji – ano, poprvé v životě a to na ryze holčičí dovolené. Když se podívám na videa, tak ještě teď mám záchvaty smíchu.
  3. Byla jsem poprvé v Římě, kde jsme si jeden večer se ségrou řekly, že prostě ráno poběžíme půl maraton a ségra to opravdu dala. Bez tréninku! Já dala polovinu.
  4. Byla jsem v Amsterdamu a hned s #blogescrew, což bylo nejlepší možné uvedení do města, kam se na 100% chci vrátit.
  5. Byla jsem na Press tripu a to hned s mojí nejvíc ikonickou značkou NIKE. Víc epických 5 dní jsem nikdy nezažila.
  6. Byla jsem v Karlových Varech na festivalu na déle než 24 hodin. Poprvé v životě a hned u příležitosti konání Bloges Coco Marketu.
  7. Byla jsem poprvé v životě na Moravě. Zní to dost divně, ale je to tak!
  8. Okusila jsem poprvé víno ze sklípku ve Valticích a bylo to dokonalé se vypotácet na denní světlo :D.
  9. Byla jsem na Sněžce, kterou jsem si těžce vypotila s horečkou. Padlo to tam a to se počítá!
  10. Uběhla jsem 15km. Je to dost a tak jsem na to patřičně pyšná.
  11. Na wakeboardu jsem skočila přes překážku, což jsem si minulý rok při svém prvním rozjezdu nedokázala absolutně představit.
  12. Začala jsem jezdit na wakesurfu a zamilovala se! Nejen do toho sportu, ale po dlouhé době u sjezdu vlny. Bali is calling again…
  13. Vyšla k prameni Labe procházkou po celých vrcholcích Krkonoš.
  14. Projela se na longboardu, protože doteď jsem jezdila na mini Penny boardu. Docela rozdíl!
  15. Letěla jsem v helikoptéře a bylo to naprosto epický! Nad festivalem, celých pět minut, ale bylo to skvělý. Rozhodně už plánuju, že v každém dalším městě, kde budu, udělám to samé.
    Mimochodem – příští týden plánuju akrobatický let letadlem. To teprve bude vzrůšo!
  16. Mám svoje personalizované hodinky Prim. Možná si řeknete, proč je to pro mě tak velká věc, ale je to jedna z mála ČESKÝCH značek, které opravdu uznávám kvalitou a dlouholetou tradicí. Mám je a miluju je!
  17. Konečně jsem si přiznala, že anorexie a podobné poruchy příjmu potravy se mě už netýkají a já jsem z toho jak fyzicky, tak psychicky vyléčená. Dávám se dohromady a dokonce vím, že to chce čas. – pro mě v roce 2017 a číslo 17!
  18. Psal o nás i mě osobně Cosmopolitan. Okej, ještě to není na titulku, ale kdoví, co přijde. Je to pro mě obrovský skok dopředu.
  19. Byla jsem v lochu. Ano, čtete dobře. Byla jsem tam pět hodin, byla jsem mezi alkoholiky, feťáky a měla jsem želízka na rukou. Nedopatřením jsem se dozvěděla až od policajtů, kteří mě chytli, že mám zákaz řízení motorových vozidel a tím jsem spáchala trestný čin. Proto jsem seděla na policii, dělali mi super americkou fotku s číslem (kterou mi nechtěli dát, abych ji použila na Instagramu, divný), dělali mi otisky (měla jsem hlavně strach, že mi ta barva na rukách zůstane). Situace vyřešená není, ale zkušenost se počítá!
    To je symbolicky poslední věc, kterou jsem nestihla do třicítky a nejsem na to pyšná. Věřte, že to řeším a snad vyřeším! Zkušenost, ale dobrá:)

K napsání tohoto příspěvku mě přivedl vlastně celý rok, kdy zažívám denně nové věci a někdy mě to baví a jindy moc ne. Občas jen horko-těžko na situaci najdu něco pozitivního.
Nemohla jsem si vybrat ani lepší oblečení, které je tak trošku rebelské a díky Týnce Poliček za půjčení bundy od Project Rehab :*

Co teda přijde dál?

With love, Karol

 

Share:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *