PAPÍROVÉ NEBE


Papírový nebe. Tak bych nazvala svoje poslední večery, kdy můžu jen tvořit, relaxovat a to do papíru. Celý den žiju pomalu s počítačem přirostlým k mým prstům až si večery musím užít a fakt myslím užít bez toho zařízení, který mě sice živí, ale neskutečně štve. Abych to uvedla od počátku – když jsem byla dítětem, nechodila jsem do hračkářství pro Barbíny, ale chodila jsem do papírnictví. Tam jsem zkoušela všechny možné propisky, pera, pastelky a bloky, kterým v té době voněly listy a já si užívala pastelku, kde byly malé pastelky, které se přehazovaly podle chuti… Vzpomínáte?
Už tehdy jsem podlehla papírovému nebi. Asi šlo o to, že můj táta je stavební inženýr a láska v architektuře a papíru se ve mě nezapře.

Postupem času jsem ale začala na čím dál, tím víc věcí používat počítač a papír se začal vytrácet z mého života a ta věc, u které non stop sedím mi nahradila ty dny a hodiny, kdy jsem si psala nebo kreslila do bloků a sešitů a místo psaní si nápadů na papír, jsem začala používat poznámky v mobilu… Ale jak jsem si v tu chvíli měla k poznámce “ Bali“ nakreslit palmu, kokos nebo západ slunce? Nijak!
To mě začalo neuvěřitelně štvát a nepřispěl k tomu ani nový software v mym mobilu, který mi hlásí čas, jak dlouho ze dne trávím na telefonu… Lehce jsem se zhrozila nad tím číslem a řekla si, že takhle se mi to nelíbí a že je čas vrátit se ke kořenům.
Vzala jsem si kuličkové pero, vzala první sešit, který nadepsala Nápady a úkoly a prostě si začala zase všechno psát a to pěkně od začátku.


Po prvním otočení listu už jsem cítila, že se mi ruka uvolňuje a při druhém jsem měla pocit, že se mi do ruky vrátil můj styl psaní (Já zapomněla i psát pořádně!!!).  Jak dlouho jste nic pořádného a dlouhého nepsali? Já asi hodně dlouho a fakt se mi vrátilo do života štěstí v ručně psaných poznámkách a v papírech po celém bytě, určených pro poznámkování, plánování druhého dne i třeba dovolené.

Uvědomila jsem si, že život je o balancu i v podobných věcech – pořítač musím mít a je mi s ním dobře. V papírech bych nenašla třeba tolik inspirace jako na Pinterestu (ikdyž neříkám, že jsem si nestříhala oblečení z časopisů a nelepila na mood boardy). Naopak v papírech hledám urovnání myšlenek přesně tak, jak bych si je představovala i včetně vizualizace třeba v podobě obrázku nebo popisku k danému tématu.
Plánu na další den, který mě donutí si odškrtnout všechny políčka a ne jen poznámku přesunout na další hodinu nebo den.
Balanc je to, co mi přinesl Bibelot v podobě spoustu sešitů a kuličkových per, které mi nyní zdobí můj stůl a pokoj a které nejsou pro okrasu, ale k používání. Které nevyhodím, ale opravdu popíšu. <3

With love to paper, Karol

Share:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *